Prof. PhDr. Bohumil Nuska, CSc. oslavil nedávno 85. narozeniny (to není překlep!) a s katedrou filosofie je jeho jméno spojeno už 27 let.
Jak se proměnila katedra filosofie za tu dobu?
„Za těch 27 let od svého vzniku katedra, tak jako každý organismus, prodělala přirozeně vývoj. Celkem skromně začínala od roku 1990 vlastně jako „katedra společenských věd“, ale ačkoliv nesla již jméno „filosofická“, skutečně katedrou filosofie se stávala teprve postupně v průběhu devadesátých let a ta „filosofičnost“ jí už zůstala, ačkoliv trvala i nadále tendence zabývat se také příbuznými a nablízkými obory. Kromě filosofických disciplín spolu s estetikou to byly také sociologie a sociální psychologie, politologie, religionistika, kulturní historie, dějiny umění a další obory.“
Udělal bys něco dnes jinak než tehdy, když jsi katedru budoval?
„Od samého počátku bych kladl větší důraz na získávání mladých a z hlediska budoucí akademické kariéry nadějných pracovníků. Zastřešující název katedry by přitom neměl zamezovat studiu a výuce příbuzných oborů, které filosofické syntagma může docela dobře zaklenout.“
Jak se cítíš mezi studenty?
„Velice dobře. Člověk zapomíná na svůj vlastní věk a vrací se jakoby do svých vlastních let dvacátých. Pokud se nemýlím, studenti mne mají rádi a také se jim prý líbí můj styl přednášek, jež jsem vždy zásadně tvořil teprve až in situ. To aby byly bezprostřední, působivé a zajímavé a zároveň materiálově co nejbohatší a přitom bez zbytečných technicit.“
Které tvoje publikace ti dělají největší radost?
„To je těžká otázka. Ve sféře knihovědných bádání, jimiž jsem se po léta co nejintenzivněji zabýval, je to dosud respektovaná „Typologie renesančních knižních vazeb“ ve sborníku „Historická knižní vazba“, který jsem redigoval. V oblasti beletristické tvorby by to snad byly „Padraikův zánik“ a „O Paní Vševládné“, v oboru filosofie pak nejspíše trilogie „Rytmus, tvorba, divadlo“, jejíž třetí díl je právě dokončován.“
Ještě jednou gratulujeme!
Z historie katedry filosofie
V současné době zajišťuje KFL servisní výuku téměř osmdesáti kursů v prezenční i distanční formě studia; jsou zaměřeny na sociologii, kulturní antropologii, filosofii, etiku, sociální komunikaci apod. V roce 1995 byl na katedře otevřen nově akreditovaný obor Občanská výchova pro učitele základních škol. Po zavedení strukturované formy studia se v roce 2007 transformoval na bakalářský obor Humanitní studia s navazujícím magisterským oborem, pojatým jako specializace v pedagogice. Téhož roku byl otevřen i jednooborový bakalářský obor Filosofie humanitních věd. V současné době má katedra tři oddělení: Oddělení společensko-přírodních věd, Oddělení humanitních studií a Oddělení filosofie humanitních věd.
Významnou aktivitou na přelomu tisíciletí bylo devět ročníků interdisciplinárně založeného semináře Scholé filosofia docenta Jiřího Syrovátky, dlouholetého člena katedry, pro kterou KFL zajišťovala prostory a které se vedle mnoha osobností z České republiky pravidelně zúčastňovali tehdejší členové katedry. Sborníky z těchto konferencí najdou zájemci v universitní knihovně i v krajské vědecké knihovně v Liberci. Jsou to: Idea a idealizace v dějinách a současnosti (1996), Motivy kosmologických mýtů, hypotéz a teorií (1997), Tvar, jeho vnímání a formalizace (1998), Čas a doba (1999), Horizonty vědění (2000), Souvislosti (2001), Otázka a odpověď (2002), Filosofická skepse (2003) a Myšlení, jazyk, řeč (2004).V následujících letech KFL organizovala dvě kolokvia: Úloha univerzity v dnešní společnosti (2006) a Univerzita a mezioborovost (2007). V roce 2007 se při katedře konala celostátní konference Humanitní vědy dnes a zítra, z níž vzešel stejnojmenný sborník. Vedle odborných článků, publikovaných mimo jiné i ve sbornících a časopisech AVČR, vydávají členové KFL také monografické práce. Za pozornost stojí následující knihy: Naděžda Pelcová, Filosofická a pedagogická antropologie; Naděžda Pelcová, Vzorce lidství - Filosofie o člověku a výchově; Naděžda Pelcová, Wilhelm Dilthey - Základy filosofie prožitku; Milan Exner, Struktura symbolična v pohledu psychoanalytické literární vědy - Příspěvek k evoluční estetice; David Krámský, O povaze humanitních věd - K etickým a metodologickým východiskům humanitněvědního poznávání; Miloš Raban, Duchovní smysl člověka dnes; Václav Umlauf, Hermeneutik nach Gadamer; David Václavík, Sociologie nových náboženských hnutí.
