martin.brabec
Mgr. Ing. Martin Brabec, Ph.D.

Kontakt

zaměstnanec
+420 48 535 4262
P-3-03016
...

Konzultační hodiny

Čt:     18:00 - 19:00     

Čt - 7.6. = konzultace ZRUŠENY

Výuka

Otázky ke zkoušce z předmětu UDPE

Demokracie

Vztah, napětí a rozpor v liberální demokracii mezi prvkem demokratickým a liberálním (ústavními právy) – k této otázce viz. kniha: Adam Swift – Politická filosofie, str. 24 – 26 (knihu najdete na uloz.to); Obecná charakteristika demokracie Lincolnem; Kdo je to lid: a) lid jako agregát - různé podoby většin (viz. wikipedie); b) lid jako konsensus; lid jako obecná vůle; Jak by měl lid vládnout?; Kam by měla sahat moc státu?; Čtyři modely demokracie – klasická demokracie, demokracie jako ochrana, demokracie jako nástroj rozvoje, lidová demokracie; Různé pohledy na demokracii – pluralismus, elitismus – Schumpeterovo pojetí demokracie, korporativismus, nová pravice, marxismus, deliberativní pojetí demokracie (tato koncepce demokracie zazněla na přednášce).

Politika a ekonomika

Proč hraje ekonomika roli v politice?; Charakterizujte dva hlavní ekonomické systémy - kapitalismu a socialismus; Popište tři typy kapitalismů anglo-americký (podnikatelský) rýnsko-alpský (sociální) a východoasijský (kolektivní); Popište dva typy socialismus – státní a tržní.

Stát

Co je to stát (tři definice státu)?; Vyjmenujte šest rysů státu; Jaký je rozdíl mezi státem a vládou?; Různé teorie státu ( pluralistický stát, neopluralistická teorie státu, kapitalistický stát – a jeho dvě verze (instrumentální teorie a strukturalistická teorie státu); nová pravice a stát jako Leviathan; patriarchální stát; Úloha státu - minimální stát, stát jako nástroj rozvoje, sociálně-demokratické státy, zkolektivizované státy, totalitní státy, vyprázdněné státy; Jaký je vliv globalizace, mezinárodních a nadnárodních institucí na suverenitu státu? Víceúrovňová správa věcí veřejných.

Politické režimy

Co jsou to politické režimy?; Proč vytváříme schéma politických režimů?; Dřívější klasifikace politických režimů: 1. Aristotelovo rozdělení podle toho kdo vládne a kdo z toho má prospěch 2. Rozdělení na tří světy; Režimy v moderním světě – podle jakých rysů se vymezují a jejich různé typologie, tj. liberální-demokracie (Heywood používá termín západní polyarchie, ale termín „liberální-demokracie se používá mnohem častěji); nové demokracie; východoasijské režimy; islámské režimy a vojenské režimy. Jaké jsou rozdíly mezi autoritářskými a totalitními režimy?;

Shromáždění (parlamenty)

Různé podoby liberální demokracie - parlamentní, prezidentské, polo-prezidentské; úloha shromáždění; Funkce shromáždění; Bikameralismus – výhody a slabiny

Národy a nacionalismus


Co je to národ? Objektivní definice národa; subjektivní definice národa. Charakterizuj národ jako kulturní společenství a národ jako politické společenství. Jak nahlíželi na národ a nacionalismus tito autoři či směry - Herder, Gellner, Hobsbawn, Anderson, marxisté; Různé druhy nacionalismu (také vysvětlete, s jakou ideologií byly tyto nacionalismu spojeny) – liberální nacionalismus, konzervativní nacionalismus, rozpínavý nacionalismus (pannacionalismus); protikoloniální nacionalismus.



Mezinárodní vztahy

Co je předmětem mezinárodních vztahů?; Jak nahlíží na mezinárodní vztahy jednotlivé teorie - idealistická, realistická, pluralistická a marxistická; Světový řád a studená válka; Co je to globalizace a jaké jsou její tři složky?; Jaké jsou její výhody a nevýhody?;Vliv globalizace na demokracii.

Politické ideologie

Co je politická ideologie? Kdo poprvé použil termín ideologie? Jak chápal pojem ideologie Karl Marx?

- Jaké jsou základní znaky liberalismu? Srovnejte klasický a moderní liberalismus. Co víte o J.S.Millovi?; Co je neoliberalismus (pozor – je rozebrán v části o konzervatismu) a ,,mrtvá ruka´´?

- Základní znaky konservatismu. Jaká byla forma konservatismu ve Spojeném království a v USA? Kdo byl Edmund Burke? Co víte o paternalistickém konzervatismu (B. Disraeli)? Kdy dochází ke zrodu idejí Nové pravice a co o ní víte? Vysvětlete co je neokonzervatismus a kdo jsou jeho nepřátelé?

- Charakterizujte základní rysy socialismu. Popište socialismus od 17.století až do konce 20.století. Kdo byl Karl Marx? Charakterizujte komunismus. Co víte o Stalinovi a ortodoxním komunismu?; Co je moderní marxismus?; Co je sociální demokracie a jaké jsou její charakteristické rysy?; Co znamená termín třetí cesta?

- Charakterizujte fašismus.

- Charakterizujte anarchismus. V čem je anarchismus neobvyklý mezi politickými ideologiemi?

- Charakterizujte feminismus, popište rozdíl mezi první a druhou vlnu feminismu.

- Co je environmentalismus?

- Co je náboženský fundamentalismus a jaké jsou jeho formy?

Masová média, politická kultura, legitimita a revoluce

Co je to politická kultura (Almond a Verba)?; co znamená pojem spících psů?; rozdíl mezi pol. kulturou a veř. míněním; tři typy politické kultury; marxistická pohled na politickou kulturu; hegemonie a Gramsci; co to je legitimita a její tři typy?; krize legitimity; proč dochází k revolucím – Marxova teorie a teorie Jamese Daviese; co to jsou masová média, různé pohledy na vliv médií - čtyři typy; co to je spin a jeho podoby?

Politické strany a stranické systémy

Vznik politických stran; charakterizujte základní rysy politické strany – jak se liší od společenských hnutí a zájmových skupin; Jaké jsou funkce politických stran?; Typy politických stran; Co jsou to „systémy politických stran“?; Charakterizujte systém jedné strany, systém dvou stran, systém s jednou dominantní stranou a multipartajní systém

Reprezentace, volby a volební systémy a volební chování

Co to znamená reprezentace a jaké jsou její různé teorie; jakou funkci mají volby; charakterizuj většinové a poměrné volební systémy – jaké mají výhody a nevýhody ( k této podotázce – viz. kniha - David: Ústava); čtyři teorie volebního chování.

Soudní moc + ústava (v tomto a následujících tématech vycházejte z David: Ústava)

Co tvoří ústavu – její jednotlivé hlavy (nejen, ale především se zaměřte na hlavu sedm); charakterizujte soudní moc a její vztah k ostatním složkám státní moci; typy charakterizujte ústavní soud - jeho pravomoci, počet soudců, způsob jejich jmenování + to stejné pro ostatní typy soudů (soustava soudů).

Výkonná moc

Její charakteristika a vztah k ostatním složkám státní moci; pravomoci a funkce prezidenta, prezidenta a vlády.

Zákonodárná moc

Komu zákonodárná moc náleží? Jaký je vztah moci zákonodárné k moci soudní a výkonné? Charakterizujte poslaneckou sněmovna a senát - o čem rozhodují a jaké mají pravomoce?; Kdo se může stát poslancem a senátorem?; Komu náleží zákonodárná iniciativa? Jak funguje proces schvalování zákonů? Kdy zákon nabývá platnosti a účinnosti?

 

 

 

Otázky k USPME

Úvod

Jaký je rozdíl mezi spravedlností na jedné straně a dobročinností či jinými typy morálních nároků na straně druhé? Co se myslí tím, že spravedlnost je základní ctností, ale není jedinou a že spravedlnost je jen jedno hledisko, jak posuzovat hodnotu společnosti? A jak může spravedlnost dokonce škodit některým dobrým věcem?

Utilitarismus – využijte Sandela a přednášky, u Swifta toto téma není

Co je podle Benthama nejvyšším principem morálky? Definujte psychologický a etický hédonismus? Proč odmítá Betham teorii přirozených práv? Co to je stupnice štěstí? Dvě námitky vůči Benthamovskému utilitarismus; Co bylo cílem Millova pojetí utilitarismu? Jak Mill charakterizuje svobodu? Jak odůvodňuje práva a svobodu slova - a proč je toto odůvodnění utilitaristické? Jak zní námitky proti Millovu utilitárnímu zdůvodnění individuálních práv a svobod? Jak Mill reaguje na tyto námitky? Jak Mill odůvodňuje svobodu slova? Proč Mill rozlišuje požitek na nižší a vyšší a jak charakterizuje a odůvodňuje vyšší požitek? Proč Mill ve svém odůvodnění podle Sandela vyšel za meze utilitarismu? V čem spočívá utilitarismus a z jakých dvou rysů se skládá? Jak kritizoval Nozick hedonismus? Formy současného utilitarismus, tj. hédonistický a preferenční utilitarismu - vysvětlete rozdíl; Proč utilitaristé podporovali demokracii a přerozdělování a jak to zdůvodňovali, tj. klesající mezní užitek a kde viděli nebezpečí nadměrného přerozdělování – vysvětlete; Přineste se sebou na zkoušku výtisk testu k utilitarismu v angličtině – u zkoušky proběhne rozprava nad tímto testem!

Hayekova teorie spravedlnosti

O čem můžeme podle Hayeka hovořit jako o spravedlivém? Proč nemůže být společnost spravedlivá? Proč odmítá sociální spravedlnost jako fatu morgánu? Jak oponuje Hayekovi Swift?

Kant – čerpejte ze Sandela

Proč odmítá spravedlnost spojenou s maximalizací užitku /utilitarismus) a s podporou ctností (Aristotelův přístup); Jeho koncepce spravedlnosti jako svobody jeho charakteristika svobody, čím se liší od libertariánského pojetí svobody?; Co je nejvyšším principem morálky?; Vysvětlete tři protiklady; Kategorický a hypotetický imperativ; Dvě formulace kategorického imperativu; Čtyři otázky na Kanta a jeho odpovědi; Kant a spravedlnost – v čem spočívá spravedlivá ústava? Kantova koncepce společenské smlouvy

Aristoteles – čerpejte ze Sandela  

Dvě základní myšlenky v Aristotelově politické filosofii; Vysvětlete teleologismus; Co je účelem politiky podle Aristotela a jak se toto pojetí liší od moderního (liberálního) pohledu?; Proč je účast na politice podstatná pro dobrý život?; Co rozumí Aristoteles štěstím?; Co to jsou ctnosti?; Proč je otroctví spravedlivé při splnění dvou podmínek?;

Rawlsova teorie spravedlnosti

Jak chápe Rawls společnost? Proč se nazývá jeho pojetí spravedlnosti „spravedlnost jako férovost? Čeho se týkají principy spravedlnosti, neboli co je jím subjektem? Co je to původní situace a jak je charakterizována? Proč ji Rawls zavádí a co nám má reprezentovat? Co jsou to primární statky? Jak Rawls vyvodí své principy spravedlnosti? Vyjmenujte tyto principy a vysvětlete; Co znamená přesně druhý princip tzv. férové rovnosti příležitosti a v čem se zásadně liší od rovnosti příležitosti?; Co je to princip diference a proč by byl v původní situaci zvolen (maximin) - popřípadě proč si někteří autoři myslí, že by nebyl zvolen? Jaký byl problém s vymezením nejhůře postavených? Odpověď na následující otázky najdete v kapitole o Rawlsovi u Sandela: Proč Rawls používá hypotetickou smlouvu a nikoliv reálnou?; Co vytýká a proč Rawls utilitarismu? Co podle Rawlse znamená, že vlastnictví schopností je morálně arbitrární? Dvě námitky

Nozickova teorie spravedlnosti

V jakých bodech kritizuje Nozick Rawlse? Proč se Nozickova teorie spravedlnosti nazývá „spravedlnost jako oprávnění“? Co znamená pojem „vlastnictví sebe sama“ a jak ho Nozick zdůvodňuje? A jaké argumenty Swift uvádí, pro to, že většina lidí by přijala tento princip, ale nesouhlasí, že znamená také absolutní vlastnictví věcí? Jaké jsou jeho tři principy spravedlnosti? Jaké argumenty uvádí Locke pro přivlastnění přírodních zdrojů? A jaké uvádí Nozick? Jakého typu liberalismu je Rawls a jakého Nozick? Co znamená, že jsou jeho principy historické a nemodelové? A jaké jsou principy modelové a konečného stavu? Proč svoboda ruší modely? Jaké uvádí argumenty proti přerozdělování? Co nám má říci příklad s Chamberlainem? Co znamená vlastnictví sebe sama a jaké argumenty proti němu předkládá Swift a Rawls? Jakou roli by měl podle Nozicka zastávat stát? Proč je zdanění rovno nucené práci (tj. otroctví)? A jaké proti tomu vznáší námitky Swift? Kapitola o libertarianismu ze Sandela – co je minimální stát a jaké zákony libertariáni odmítají a proč?; Pět námitek obhájců přerozdělování vůči libertarianismu a libertariánské odpověďi

Spravedlnost jako zásluha

Z jakých důvodů odmítají Rawls a Nozick koncept zásluhy? Jaké tři typy zásluh rozlišujeme? Jak rozděluje statky trh? Jaký je rozdíl mezi zásluhou na jedné straně a 1) legitimním očekáváním (viz. také Sandel, podkapitola „Odmítnutí morálních zásluh“); 2) kompenzací (vyrovnáním) a 3) eliminací vážných důsledků na straně druhé?

Komunitarismus

Co vytýkají komunitaristé liberálům? Vysvětlete Waltzerovo pojetí spravedlnosti? Jaké jsou námitky proti jeho koncepci? Vysvětlete spory liberálů (neutralistů) a komunitaristů (perfekcionistů) o neutrální stát – co je podstatou této diskuse a jaké jsou argumenty jednotlivých stran? Co zastávají liberální perfekcionalisté (Joseph Raz) a jak se liší od liberálů-neutralistů ? – tato podotázka je dobře zodpovězene v knize: Swift – Politická filosofie, str. 156-157.

Sandel a komunitarismus – viz kniha Sandel, kapitoly 9. a 10

Charakterizujte morální individualismus a jeho podoby u Locka, Kanta a Rawlse; Jak ovlivňuje naše uvažování o spravedlnosti?; Má být vláda morálně neutrální ?; Jsou Kant a Rawls morálními relativisty nebo zastávají také morální hodnoty, případně jaké?; Jak se však přesto liší od přístupu Aristotela?; Vztah mezi spravedlností a svobodou – podobnost a rozdíly mezi liberály a libertariány; Námitky Sandela vůči tomuto přístupu: nároky komunity, bytost vyprávějící příběhy a závazky nad rámec souhlasu (tři kategorie morální zodpovědnosti); Spravedlnost a dobrý život

Spravedlnost a obecné dobro – vystihněte základní rozdíly v přístupu k politice mezi Kennedym a Obamou a ukažte, jaký problém v politické filosofii mají ilustrovat; názory Rawlse ve své druhé knize: Politický liberalismus; Sandelovy dvě kritiky tohoto přístupu

Kapitola 3: Svoboda

Dva pojmy svobody

Charakterizujte Berlinovy dva pojmy svobody a ukažte jejich kritiku MacCallumem.

Účinná a formální svoboda

Přesně definujte účinnou a formální svobodu a ukažte, jaký je mezi nimi rozdíl? Jak Berlin kritizuje účinnou svobodu? Jak mu odpovídá Swift?

Svoboda jako autonomie a svoboda jako možnost dělat si co chci

Charakterizujte svobodu jako autonomii. Jaký je rozdíl mezi touto svobodou a účinnou svobodou? Jak může vzdělání posilovat svobodu jako autonomii a jak účinnou svobodu a mohou je takto posilovat i peníze? V čem spočívá nebezpečí svobody jako autonomie? Jak zde došlo k proměně jak subjektu svobody, tak i typů omezení?

Svoboda jako politická účast a svoboda, která začíná tam, kde končí politika

Charakterizujte svobodu jako politickou účast. Která pojetí této svobody povedou k jejímu ztotožnění se svobodou jako autonomií? A naopak, které pojetí této svobody nepovede k jejímu ztotožnění se svobodu jako autonomií - namísto toho povede k jejímu ztotožnění se svobodou negativní, tj. osvobození jedince od vnějšího zasahování? V tomto případě dochází ke shodě mezi liberály i republikány - v čem ale mohou mezi nimi v tomto pojetí svobody nastat neshody?

Profesní životopis

Životopis: Martin Brabec

Vzdělání:                           

2000 – 2008 - Doktorské studium sociologie, katedra sociologie, Fakulta sociálních věd, UK, Praha. Udělen titul: PhD.

1995-2000 - Magisterské studium sociologie, katedra sociologie, Fakulta sociálních věd, UK, Praha. udělen titul: Mgr.

Relevantní praxe:

Nyní:

Postdoktorand – Centrum globálních studií, AVČR. Duben 2006 - současnost

Odborný asistent – Technická universita v Liberci, záři 2002 - současnost

Dříve:

Doktorant - Filosofický ústav AVČR, oddělení morální a politické filosofie. únor 2002 – březen 2006

PhD. Student –katedra sociologie, Fakulta sociálních věd UK, Praha. 2000 – 2008

A) Výstupy publikované v letech 2010-2015 (vykázané za FLÚ v ASEP resp. RIV s úplnými bibliografickými údaji)

1. Monografie v domácích a zahraničních nakladatelstvích

2. Články či recenzní studie v odborných časopisech registrovaných v databázi SCOPUShttp://www.scimagojr.com/journalrank.php?area=0&category=1211&country=all&year=2013&order=sjr&min=0&min_type=cd (uvést kategorii časopisu Q1-Q4 aktuální v době odevzdání podkladů).

Brabec, M., Hrubec, M., „Beyond the Civilizational Crisis: On Determinism“ Perspectives on Global Development and Technology, Volume 10, Number 1, 2011, Pp. 94-112, ISSN 1569-1500

Brabec, M., „Doplnění k článku věnovanému G.A. Cohenovi“ Filosofický časopis. Roč. 60, č. 4 (2012), s. 625-628. ISSN 0015-1831

3. Články a recenzní studie v ostatních recenzovaných odborných časopisech

4. Kapitoly v monografiích a příspěvky ve sbornících

Martin Brabec: Pojetí zásluhy v teoriích distributivní spravedlnosti. In. Karul, R., Sťahel, R., Toman, M., (ed.) Identita-diferencia . Bratislava: SFZ při SAV a FiÚ SAV 2010, ISBN 978-80-970303-1-5.

Martin Brabec: Historický materialismus, Gerald Cohen a analytický marxismus. In. Peter Dinuš a kolektiv. Marx a spoločenské zmeny po roku 1989. Bratislava: VEDA 2010, s. 79 – 93, ISBN 978-80-224-1138-8

Martin Brabec: Napětí ve vztahu mezi kapitalismem a demokracií, In. Holá, M., (ed.) Demokracie jako hodnota a problém. Liberec: Technická universita Liberec 2011, ISBN 978-80-7372-707-9.

Brabec. M., Demokratická participace versus mocensko-ekonomické vztahy In. Martin Kopecký a kol.: Vědění a učení v globalizovaném světě: aktéři a změny. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2013, ISBN 978-80-7308-474-5, str. 25-40.

Brabec, M. Politický marxismus o dvou tradicích demokracie Brabec. In. Hola, M. (ed.) Demokracie jako hodnota a problém II. Liberec: Technická universita Liberec 2014. s. 57-62. ISBN 978-80-7494-048-4.

5. Editované publikace – monografie, sborníky, zvláštní čísla časopisů

6. Komentované překlady historických odborných textů a další překlady knižního rozsahu

7. Překlady článků či odborných studií

8. Doslovy, předmluvy a podobné stati v knižních publikacích a časopisech, mající charakter odborné studie

9. Recenze a popularizační stati

Brabec, Martin. Recenze knihy: William Robinson. Teorie globálního kapitalismu. Politologická revue 2010, vol. 16, č. 1, s. 125-137

10. Ostatní publikační výstupy (např. slovníková hesla, články v nerecenzovaných odborných časopisech)

Hrubec, Marek/ Brabec, Martin, Nepodmíněný základní příjem a práce. Fórum sociální práce 1/2014, 49-53, ISSN 1804-3070.

B) Výstupy v tisku a přijaté k publikaci (s uvedením zařazení do kategorie 1-10)

C) Ostatní výsledky vědecké činnosti

1) Databáze a datové archivy, bibliografie

2) Expertízy, analýzy, posudky a odborné redakce knih

Posudek na projekt č. 15110 „Marxova metoda a francouzský marxismus" v Grantové agentuře UK, 2010

Posudek na projekt č. 355811 „Pravicový extremismus“ v Grantové agentuře UK, 2011

Posudek na projekt č. 1178213 „Mystický prvek v kritické teorii Frankfurtské školy“ 2013.

3) Vědecko-organizační činnost (organizace vědeckých akcí, vedení vědeckých týmů apod.)

České:

Spoluorganizátor konference: ODPOVĚDNOST V DOBĚ NEODPOVĚDNOSTI, Praha 11. – 12.; Liberec 13. a Bratislava 18 – 19. Listopadu 2014. Organizátoři: Centrum globálních studií AV ČR a UK (Praha); Ústav politických vied SAV (Bratislava); Futurologická spoločnosť na Slovensku a Katedra filozofie a dejín filozofie FF UK (Bratislava

Spoluorganizátor konference: Autorita a autoritářství, Praha, Akademie věd, 9. – 11. listopadu 2010. Organizátor: Centrum globálních studií, společné pracoviště Filosofického ústavu Akademie věd ČR a Filozofické fakulty UK

Spoluorganizátor konference: Sociální změny: revoluce a transformace. 4. – 6. 11. 2013, Praha. Organizátoři: Centrum globálních studií, Katedra politológie a európskych štúdií a Katedra filozofie Filozofické fakulty Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre a Ústav politických vied Slovenskej akadémie vied, Bratislava

Mezinárodní:

Spoluorganizátor konference: Ethical Reflection on Local Environmental Issues. Místo: Filosofický ústav, Akademie věd České republiky, Praha, 24.-25. května 2010. Organizátor: Centrum globálních studií, společné pracoviště Filosofického ústavu Akademie věd České republiky a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, ve spolupráci s Filosofickým ústavem Ruské akademie věd v Moskvě a Mordovskou státní univerzitou (Rusko)

4) Účast na grantových projektech

GA ČR „Filosofické koncepce uznání a zásluhy“ (č. 14-19416S).

5) Spolupráce s VŠ, vedení doktorandů

Technická universita v Liberci, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, katedra Filosofie – pravidelné přednášky

Metropolitní Universita Praha, katedra Humanitní studia - nepravidelně

6) Popularizační činnost

Název příspěvku: Nesobecká společnost

Organizátor: Městská knihovna v Praze, 30. 10. 2013

Název příspěvku: O povaze současné demokracie

Organizátor: Městská knihovna v Praze, 20. 3. 2013

Název příspěvku: Nepodmíněný základní příjem

Organizátor: Pražská škola alternativ, prostory FAMU Praha, 23. 9. 2013

Název příspěvku: Universální základní příjem

Organizátor:Městský úřad Prahy 5, 4. 12. 2012

Organizace přednášek: Masarykova demokratická akademie

7) Členství ve vědeckých, redakčních, edičních a oborových radách

8) Přednášky na vědeckých konferencích (s označením zvaných přednášek)

Název příspěvku: Brenner on Global Turbulence and his Critics; Název konference: Global Crises and Beyond Conference; Místo: University of Illinois, Urbana-Champaign, IL, 7. – 9. Května 2010; Organizátor: Global Studies Association/North American

Název příspěvku: Brenner on Global Turbulence and his Critics; Název konference: Philosophy and Social Sciences 2010; Místo: Vila Lanna, 12.-16. května 2010; Organizátor: Centrum globálních studií, společné pracoviště Filosofického ústavu Akademie věd ČR a Filozofické fakulty UK

Název příspěvku: Pojetí zásluhy v teoriích distributivní spravedlnosti. Název konference: 4. slovenský filozofický kongres: Identita – Diferencia Místo: Smolenice, SAV, 13.-15. září 2010 Organizátor: Filozofický ústav SAV a Katedra filozofie a dejín filozofie FiF UK v Bratislavě

Název příspěvku: Napětí ve vztahu mezi demokracií a kapitalismem; Název konference: Demokracie jako hodnota a problém; Místo: Liberec, Technická universita, 22. října 2010; Organizátor: Katedra filosofie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické, Technická universita v Liberci

Název příspěvku: Ekonomické autoritářství vs. ekonomická demokracie; Název konference: Autorita a autoritářství; Místo: Praha, Akademie věd, 9. – 11. listopadu 2010        Organizátor: Centrum globálních studií, společné pracoviště Filosofického ústavu Akademie věd ČR a Filozofické fakulty UK

Název příspěvku: Kapitalismus versus demokracie Název konference: Participativní demokracie Místo: Steinerův sál, Lidový dům, Hybernská 7, Praha 1, 29. – 30. října 2011 Organizátor: World Direct Democratic Movement a Masarykova demokratická akademie v rámci Pražské školy alternativ

Název příspěvku: Political Marxism on the Origin of (Global) Capitalism and Class Relations. Název konference: Global Capitalism and Transnational Class FormationMísto: Akademie věd, Národní 3, Praha 1, 16. – 18. září 2011 Organizátor: Centrum globálních studií, společné pracoviště Filosofického ústavu Akademie věd ČR a Filozofické fakulty UK a Global Studies Association of North America; International Sociological Association Research Committee RC02

Název příspěvku: Svoboda a všeobecný základní příjem. Název konference: České myšlení: Česká filosofie a česká kritická teorie společnosti Místo: Akademické konferenční centrum, Husova 4a, Praha 1, 7.-9. listopadu 2011 Organizátor: Centrum globálních studií, společné pracoviště Filosofického ústavu Akademie věd ČR a Filozofické fakulty UK

Název příspěvku: Why to Introduce a Basic Income? Název konference: Philosophy and Social Science         Místo: Praha, Vila Lana, 9 – 13. května 2012 Organizátor: Centrum globálních studií, společné pracoviště AV a UK Praha

Název příspěvku: Politický marxismus o dvou koncepcích demokracie. Název konference: Demokracie jako hodnota a problém; Místo: Liberec, Technická universita, 18 - 19. října 2012; Organizátor: Katedra filosofie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické, Technická universita v Liberci

Název příspěvku: Kapitalismus, trh a dynamika sociální změny. Název konference: „Sociální změny a proměny civilizace“; Místo: Praha, 12. 11. 2012; Galerie DOX. Organizátor: Centrum globálních studií AV ČR a UK (Praha); Centrum současného umění DOX (Praha); Sociologický ústav AV ČR (Praha); Ústav politických vied SAV (Bratislava); Futurologická spoločnosť na Slovensku a Katedra filozofie a dejín filozofie FF UK (Bratislava)

Název příspěvku: O zásluze, rovnosti příležitosti a zodpovědnosti: John Roemer a jeho kritici Název konference: ODPOVĚDNOST V DOBĚ NEODPOVĚDNOSTI, Praha 11. – 12. ; Liberec 13. a Bratislava 18 – 19. Listopadu 2014. Organizátoři: Centrum globálních studií AV ČR a UK (Praha); Ústav politických vied SAV (Bratislava); Futurologická spoločnosť na Slovensku a Katedra filozofie a dejín filozofie FF UK (Bratislava

Název příspěvku: Moderna a kapitalismus. Název konference: SOCIÁLNA ZMENA: REVOLÚCIA A TRANSFORMÁCIA. Nitra, 18. – 20. Listopadu 2013. Organizátoři: Katedra politológie a európskych štúdií a Katedra filozofie Filozofické fakulty Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre a Centrum globálních studií

Název příspěvku: Technologická verze historického materialismu – Marx a Cohen. Název konference: Karel Marx budoucím. Marxův význam pro současnost. Praha, 30. Září 2013. Organizátor: Oddělení pro studium moderní české filosofie a Oddělení současné kontinentální filosofie Filosofického ústavu AV ČR

9) Případné další aktivity

D) Předpokládané tematické zaměření badatelské práce v příštích letech (1-2 odstavce)

Koncept zásluhy v teoriích distributivní spravedlnosti

Cílem práce bude zodpovědět otázku, zda je obhajitelná teorie spravedlnosti vycházející z konceptu zásluhy, nebo zda tento koncept tvoří pouze jednu část teorie spravedlnosti či je dokonce jako součást teorie spravedlnosti nevyhovující.

Teorie dějin, trh a moderní společnost  

V práci bude stavět na koncepcích amerického teoretika Roberta Brennera a kanadské filosofky Ellen Woodové a ukáži historické kořeny, které vedly ke vzniku trhu jako klíčové instituce moderní společnosti. Rozeberu jeho klíčové rysy, které ho odlišují od jiných forem společenské směny a zároveň budu analyzovat důsledky, které měl trh pro „zákony pohybu“ lidských dějin.    

E) Předpokládané nejvýznačnější publikace v letech 2015-2016

Trh, demokracie a uznání: vyjde 2014 v kolektivní monografii Individualismus v liberalismu a marxismu

Zásluha a principy distribuce v lokální spravedlnosti: vyjde 2014 v časopisu Auspicie

Role koncepce zásluhy v teoriích distributivní spravedlnosti: vyjde 2015

Překlady:

Gerald Cohen: Back to Socialist Basis.

Vyjde: In. (ed. Hrubec, M.), Kapitoly ze současné politické filosofie. Filosofia.